Nejvyšší soud k šikanózním insolvenčním návrhům

Nejvyšší soud k šikanózním insolvenčním návrhům

Nejvyšší soud se rozhodl zareagovat na problematiku tzv. šikanózních insolvenčních návrhů, které podávají věřitelé (ať již skuteční či jen domnělí) pouze ve snaze poškodit jinou osobu, a to zejména tím, že se její jméno po podání návrhu objeví v insolvenčním rejstříku.

Nejvyšší soud zařadil do tzv. zelené sbírky rozhodnutí, která obsahuje zásadní rozhodnutí, jejichž závěry by měly být vodítkem pro rozhodování soudů nižších, rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 1352/2014 z počátku tohoto roku, ve kterém senát trestního kolegia Nejvyššího soudu odmítl jako zjevně neopodstatněné dovolání obviněného, který byl za šikanózní insolvenční návrh odsouzen pro trestné činy vydírání a pomluvy.

V právní větě, která byla schválena k publikaci, je výslovně uvedeno, že podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení, jímž pachatel chtěl donutit poškozeného k plnění, které neměl povinnost poskytnout, pokud k němu došlo na základě vědomě nepravdivých skutečností bez faktické existence okolností splňujících podmínky úpadku, není dovoleným prostředkem a lze jej kvalifikovat jako pohrůžku jiné těžké újmy ve smyslu znaků skutkové podstaty trestného činu vydírání. A jestliže je návrh na zahájení insolvenčního řízení založen na smyšlených a neexistujících skutečnostech, jež byly navrhovatelem jen účelově uvedeny se záměrem vyvolat důsledky spojené s podáním takového návrhu, zejména aby byly do insolvenčního rejstříku zaneseny a v něm uvedeny nepravdivé skutečnosti nasvědčující tomu, že je údajný dlužník v úpadku, může dojít k vážným důsledkům (např. ohrožení jeho konkurenceschopnosti v důsledku ztráty důvěry a dobrého jména u klientů a obchodních partnerů apod.), které lze považovat za jinou vážnou újmu ve smyslu trestného činu pomluvy.